Volný pád

• je speciální případ rovnoměrně zrychleného pohybu s nulovou počáteční rychlostí
• ideálně probíhá pouze ve vakuu (nepůsobí odpor atmosféry)
• jako rovnoměrně zrychlený pohyb probíhá v blízkosti povrchu Země
• z pokusů vyplývá, že všechna tělesa ve vakuu padají stejně rychle - NEZÁVISÍ na hmotnosti tělesa
• má konstantní zrychlení g - tíhové zrychlení
  • směřuje vždy svisle dolů - určuje svislý směr
    • trajektorií je svislá přímka
  • dohodou bylo zavedené tzv. normální zrychlení g_n
    • v podstatě průměrná hodnota tíhového zrychlení na Zemi - odpovídá cca 45° zeměpisné šířky

g_n = 9,80665 m.s^-2

• tíhové zrychlení se mění se zeměpisnou šířkou; cca:
  • rovník g = 9,78 m.s^-2
  • 50° s.š. (Praha) g = 9,81 m.s^-2
  • pól g = 9,83 m.s^-2
• změna souvisí s rotací Země (viz kapitola Gravitační pole)
• jelikož se jedná o rovnoměrně zrychlený pohyb s nulovou počáteční rychlostí, pohyb je popsán stejnými vztahy jako běžný RZP s nulovou počáteční rychlostí
• zrychlení a je však rovno tíhovému zrychlení g:

Rychlost volného pádu:

v = g.t

Dráha volného pádu:

Poznámky:

• tíhové zrychlení lze se slušnou přesností považovat za konstantní do vzdálenosti 20- 30 kilometrů od povrchu za konstantní
• i tak se vzdáleností klesá, např. ve vzdálenosti 100 km od povrchu Země je cca 9,5 m.s^-2 , ve vzdálenosti 500 km je 8,45 m.s^-2 a vzdálelenosti Měsíce  0,0027 m.s^-2
• na jiných planetách a měsících volný pád existuje také, je však nutné změnit velikost tíhového zrychlení na velikost platnou pro dané těleso