Vztah mezi energií a hmotností
- klasická dynamika nedává obecně platný vztah mezi energií
tělesa E a
jeho hmotností m0
- těleso může mít různou kinetickou, potenciální, vnitřní
energii a jeho hmotnost je pořád stejná
- v relativistické dynamice však platí, že změna energie
souvisí se změnou hmotnosti
- např. těleso o klidové hmotnosti m0 uvedeme z klidu do
pohybu o rychlosti v,
tím se zvětší jeho kinetická energie o ΔEk
- protože je relativistická hmotnost m závislá na
rychlosti, zvětší se i jeho hmotnost o Δm = m - m0
- Einstein dokázal:
Při každé změně celkové energie soustavy se
změní také její hmotnost a
platí:
ΔE = Δmc2
- kde:
- ΔE
je změna celkové energie soustavy
- Δm
je změna hmotnosti soustavy
- c
je rychlost světla ve vakuu
- vztah platí nezávisle na tom, jakým způsobem se energie mění
- Einstein i usoudil, že mezi celkovou energií a hmotností
soustavy musí platit vztah
Einsteinův vztah mezi
energií a hmotností:
- jedná se o nejvýznamnější výsledek STR
- energie a
hmotnost, byť jsou dvě různé veličiny, jsou spolu
ale nerozlučně spjaty
- vztah byl bezpečně ověřen jadernou fyzikou, kde je na jeho
základě konstruován jaderný reaktor
- významný i v astrofyzice - původ energie hvězd
- je-li těleso vzhledem ke vztažné soustavě v klidu, má
klidovou energii:
E0
=
m0c2
- uvedeme-li těleso do pohybu, celková energie tělesa E je
pak rovna součtu klidové energie E0
a kinetické enerrgie Ek
E = E0 +Ek
- pro celkovou energii soustavy E = mc2
plati zákon
zachování energie:
Celková energie izolované
soustavy zůstává při všech dějích probíhajících uvnitř soustavy
konstantní.
- v klasické fyzice zákon
zachování hmotnosti a zákon zachování enerrgie spolu nesouvisí
- v relativistické fyzice už
nelze zanedbat změnu hmotnosti vlivem pohybu a podle STR je mezi těmito
dvěma zákony úzká souvislost, platí:
- celková hmotnost izolovné
soustavy je konstantní
