Kontrakce délek
- při měření délek se obvykle předpokládá, že měřený předmět
je vzhledem k nám v klidu
- nyní budme mít tyč, u které budeme měřit délku, umístěnou v
soustavě K'
a vzhledem k soustavě K
se bude pohybovat rychlostí v
a zároveň je
"položena" ve směru pohybu, tj. ve směru osy x (viz obr):
- krajní body této tyče v soustavě K'
označme M'
a N'
- délku pohybující se tyče M'N'
bude měřit pozorovatel
(Jana)
v soustavě K
- aby délku této tyče mohla změřit, musí vyznačit
okamžité polohy koncových bodů M
a N
a délka je pak vzdálenost těchto
bodů
- podmínkou je, že body M
a N
musí být označeny současně
- současné vyznačení bodů M
a N
je ale, jak již víme,
pouze pro Janu
v soustavě K
- pozorovatel (Petr)
v pohybující se soustavě K'
zjistí,
že vyznačení bodů M
a N
nebylo současné, ale postupné
- Petr
pak v soustavě K'
vzdálenost bodů M
a N
nemůže
považovat za délku tyče
Protože měření délky pohybujícího se předmětu
vyžaduje současné určení
koncových bodů předmětu při měření a současnost je relativní pojem,
musí být i délka předmětu relativní pojem vzhledem k volbě IVS.
Odvození vztahu pro
kontrakci délky:
- odvození délky l
0
předmětu v klidové soustavě K'
(z hlediska Petra,
který se s touto
soustavou pohybuje vzhledem k soustavě K)
opět použijeme myšlenkový
pokus:
- z levého konce tyče (bod M'
- počátek souřadnic soustavy K')
v čase t
0 = 0, kdy počátek
soustavy K'
míjí počátek souřadnic soustavy K,
vyšleme
ve směru jejího pohybu světelný signál
- na pravém konci tyče bude v bodě N' zrcátko Z, které signál
odrazí
zpět
- Petr
(vůči němuž se tyč nepohybuje) zjistí, že světlo
urazí dráhu M'N'
za stejnou dobu, jako N'M',
tedy čas potřebný na uražení
dráhy M'N'M'
je:
Jana
v soustavě K
vůči níž se tyč v soustavě K'
pohybuje
rychlostí v
zjistí, že světlo urazí z levého konce k zrcátku Z dráhu:
ct1
= l + vt1
- to proto, že světlo k zrcátku musí urazit nejen
délku
tyče, ale ještě vzdálenost, o kterou se tyč posune rychlostí v za dobu t1,
než se světlo "stihne" dostat k zrcátku, ze vztahu vyjádříme
čas:
naopak,
po odrazu se světlo
šíři proti směru pohybu tyče
a levý konec (bod M')
se
"blíží" ke světelnému signálu opět rychlostí v, takže dráha
světelného signálu bude
ct2
= l - vt2
- z hlediska Petra
v soustavě K'
uplyne tedy doba t'
mezi
vysláním signálu z počátečního bodu tyče a jeho navrácením po odrazu na
zrcátku tamtéž
- z hlediska Jany
je tato doba ovšem doba t,
pro kterou
také platí vztah pro dilataci času:
- pokud tento vztah dosadíme za celkový čas, který
naměřila Jana,
dostaneme:
- dosazením za čas, který naměřil Petr
a následnými postupnými
úpravami pro vyjádření délky l:
dostaneme
Tento vztah mezi délkou tyče l0
v soustavě K', ke které je tyč v klidu a délkou tyče l v soustavě K,
vzhledem k níž se pohybuje rychlostí v
→ c, nazýváme vztah pro kontrakci délek.
- tedy: délka tyče, které se ve směru své délky, je menší,
než délka tyče v klidu
- tyč, která je kolmá ke směru pohybu (k ose x) se
nezkracuje!!!!