Elektrický náboj

• elektrické vlastnosti těles se projevují přitažlivými, ale i odpudivými silami
• elektrické síly umožňují soudržnost látek
• podstatou elektrických sil je náboj

• je jednou ze základních vlastností elementárních (základních) částic:
  • proton, pozitron ad. nají kladný náboj
    • značíme: +
  • elektron, antiproton ad. mají záporný náboj
    • značíme –
  • neutron má nulový náboj
    • pozn.: není správné říkat, že je bez náboje, na vyšším stupni studia se dozvíte, že některé částice mají vnitřní strukturu (např. proton, neutron) a skládají se z tzv. kvarků a kvarky mají náboj, součet nábojů kvarků buď dá základní (elementární) náboj - případ protonu, nebo vyjde nula - případ neutronu. Navenek je tedy neutron neutrální, podobně jako atom - u atomu nás také nenapadne říkat, že je bez náboje.
• elementární (základní) náboj e má u všech částic s nábojem stejnou velikost:

* Jednotka:   Coulomb
* Značka jednnotky: C

• znak: ± neznamená přibližně, ale buď + nebo – polaritu náboje, velikosti elementárního náboje jsou u obou polarit stejné!

• při tření těles mohou přecházet relativně volně vázané elektrony z jednoho tělesa na druhé - tělesa se nabíjejí elektrickým nábojem:
  • třeme-li těleso z plastu hadrem, nabíjí se záporným nábojem
    • na těleso přecházejí elektrony z hadru, který se nabíjí kladně
  • třeme-li těleso ze skla kůží, nabíjí se kladným nábojem
    • z tělesa přecházejí elektrony na kůži, která se nabíjí záporně
• POZOR: vždy přecházejí pouze elektrony, nikdy nemohou třením přecházet protony - ty jsou pevně vázané v jádře a energie tření na uvolnění protonů absolutně nestačí - navíc pokud by to bylo možné, třením by se měnila látka - tj. např. ze skleněné tyče bycom mohli vyrobit zlatou - počet protonů v jádře určuje prvek a jejich odebráním nebo přidáním bychom ho měnili!!!!

• je jednoduchý přístroj (viz obr.) umožňující prokázat přítomnost náboje, nikoli jeho polaritu
• princip činnosti:
  • základní vodivá kostra (K) je pevná a izolovaná od okolí izolátorem (I)
  • ručka (R) s dvěma rameny je volně pohyblivá vodivě spojená s kostrou (K) a s téměř nulovým třením uchycena do kostry nepatrně nad těžištěm, by v základní poloze, tj. není li na elektroskopu náboj, byla svislá
  • položíme-li na desku (D) elektroskopu záporně nabitou tyč, elektrony z tyče přejdou na elektroskop a rovnoměrně se rozloží na desce, kostře i ručce elektrokopu
    • tím vznikne odpudivá síla mezi záporně nabitou kostrou a oběma záporně nabitými rameny ručky a ručka se vychýlí
  • položíme-li na desku (D) elektroskopu kladně nabitou tyč, volné elektrony z elektroskopu přejdou na tyč na desce, kostře i ručce elektrokopu převládne kladný náboj (ionty tvořící základní mřížku kovu)
    • tím vznikne odpudivá síla mezi kladně nabitou kostrou a oběma kladně nabitými rameny ručky a ručka se vychýlí