Vznik střídavého proudu a jeho základní parametry
- střídavý proud je základ elektických rozvodů

- vzniká v elektrárnách
- máme ho k dispozici v našich zásuvkách
- většina spotřebičů je schopná pracovat se střídavým proudem
- velmi jednoduše ho lze změnit na proud stejnosměrný
Základní
rozdíl mězi proudem střídavým a
stejnosměrným je ten, že u
proudu střídavého se pravidelně mění směr elektrického proudu.
Vznik střídavého proudu
(viz obr. vpravo):
- střídavý proud vzniká hlavně jako důsledek
elektromagnetické indukce
- pokud u cívky (lépe cívky s jádrem) roztočíme magnet, dojde
ke vzniku proměnného magnetického pole v okolí cívky
- proměnné mg. pole indukuje v závitech cívky elektrické
napětí
- otáčením magnetu do prostoru cívky střídavě zasahuje
severní a jižní magnetický pól magnetu
- následkem toho se střídavě mění kladný a záporný elektrický
pól na svorkách cívky
- pokud k cívce připojíme spotřebič, spotřebičem prochází
proud, který periodicky mění svůj směr
Průběh střídavého proudu:
- pokud se magnet otáčí konstantní rychlostí, lze zjistit
časový průběh velikosti elektrického napětí na svorkách cívky
- průběh popisuje funkce sinus
- grafem je sinusoida

- dobu, za kterou se jednou otočí magnet okolo své osy
nazýváme perioda
a značíme T
(jednotka: sekunda [s])
- na grafu se projeví jednou "vlnou"
- počet period za jednu sekundu nazýváme frekvence f , (jednotka:
Herz [Hz])
- běžné označení: frekvence střídavého proudu
- platí:
Stroj,
který vytváří
střídavý proud se nazývá ALTERNÁTOR. Stroj, který vytváří stejnosměrný
proud se nazývá DYNAMO.
Základní parametry
střídavého proudu (tj. jak stř. proud měříme):
- prvním a velmi důležitou veličinou je frekvence f
- v Evropě, ale i většině dalších zemích světa se
používá
v základní rozvodu f
= 50 Hz
- v USA, Kanadě, Mexiku části Japonska, Saudské Arábii a
dalších zemích se používá f
= 60 Hz
Důležité: spotřebič určený pro frekvenci 50
Hz nelze použít v síti s
frekvencí 60 Hz a naopak, může dojít k okamžitému zničení spotřebiče.
Jsou ovšem i spotřebiče konstruované na obě frekvence.
Napětí a
proud střídavého proudu:

- z grafu je vidět, že napětí se neustále mění od nulové
hodnoty po maximální
hodnotu napětí Um,
zpět k nule, nasleduje otočení
směru a opět napětí roste k maximální hodnotě a zpět k nule, atd.
- hodnota napětí, kterou nejen měříme, ale využíváme se
nazývá efektivní hodnota
napětí a značí se U
Efektivní
hodnota střídavého napětí a
proudu odpovídá hodnotě
stejnosměrného napětí a proudu, při které se za stejnou dobu
uvolní ve spotřebiči stejné teplo.
- tzn. připojíme-li 2 stejné varné konvice s 1 litrem vody o
stejné počáteční teplotě, a to jednu na konstantní stejnosměrný proud o
napětí 230 V a druhou na střídavý proud o efektivní hodnotě napětí 230
V, v obou konvicích se voda začne vařit zároveň
- efektivní hodnota napětí odpovídá zhruba 0,7 velikosti
maximální hodnotě napětí
- pozn.:
jelikož proud kopíruje napětí, platí pro proud to samé, tj. maximální
hodnotu proudu značíme Im, efektivní hodnotu
proudu pak I , průběh je
také sinusový
- platí:

- přibližné vysvětlení proč tomu tak je (viz obr.:):
- podíváme-li se na graf, kde maximální hodnota je 10 V
vidíme:
- že 2/3 celkové doby průběhu proudu se pohybujeme v
napětí vyšším než je polovina maximální hodnoty, tj. mezi 5 - 10 V
(oranžové šipky)
- pouze 1/3 celkové doby průběhu proudu se pohybujeme
v napětí nižším než je polovina maximální hodnoty, tj. mezi 0 - 5 V
(zelené šipky)
- pro spotřebiče je většinou jedno, jakým směrem jde
proud, celkově je tedy napětí většinu doby velmi vysoké, což se pak
projeví vyšším efektivním napětím
- v Evropě a dalších zemích se používá většinou napětí 230 V
(přesně 231 V), jen v některých částech je napětí 220 V
- 10 V rozdíl u spotřebičů nehraje roli, dle normy musí
vydržet a pracovat v rozmezí ± 10%, tj v rozmezí 207 - 253 V, tedy 220
V je stále v normě
- v USA, Kanadě je napětí 120 V
Pokud spotřebič určený na napětí 230 V připojíme na 120 V, nebude
pracovat, nebo bude mít výrazně nižšší výkon, ale naopak to nelze,
spotřebič se ihned zničí.
Mapa s frekvencemi a napětími ve světě (z brožury "Rady na
cesty"
vydala PRE Praha):
