Jaderná energie

Staré Řecko:

pokud dělíme látku na menší a menší části, musíme dospět k částečkám, které už dělit nejdou
tento názor zastával především Demokritos
byly nazvány ATOMY

Současnost

z hlediska historie teprve před nedávnem bylo zjištěno, že se i atomy dají dělit, ale:

řecký pohled lze za podmínky, že se jedná o nejmenší částici některých látek (prvků), stále považovat za platný

většina látek ale tvoří sloučeniny, tj. atomy prvků se spojují a vytvářejí MOLEKULY - viz obr.

je nejmenší částicí vody, neznáme atom vody (spojené 2 atomy vodíku a 1 atom kyslíku)
je nejmenší částicí soli, neznáme atom soli (spojený 1 atom sodíku a 1 atom chlóru)
...

Atom a jeho složení:

v druhé polovině 19. st. studují fyzici jevy, z kterých začíná vyplývat, že existují asi nějaké záporně nabité částice
na samém konci 19. st. v roce 1897 vyslovuje J. J. Thomson hypotézu o elektricky nabité částici - ELEKTRONU, která pochází z atomu

v roce 1911 E. Rutherford zjišťuje, že elektrony se nacházejí v OBALU ATOMU, který je poměrně velký v jehož středu je klaadně nabité nesmírně malé JÁDRO ATOMU

průměr jádra je stotisíckrát menší než průměr atomu
v jádře atomu je v podstatě soustředěna veškerá hmotnost atomu - elektrony v obalu jsou nesmírně lehké a malé
kdybychom atom nafoukli tak, aby jádro mělo velikost cvičebního míče o průměru 1 m, který položime do středu Staroměstského náměstí, konec atomu bude někde u Kolína, Rakovniku a další jádra budou pak někde daleko za Pardubicemi, u Českých Budějovic, Karlových Varů a prostoru mezi jádry se pohybují elektrony

v roce 1919 E. Rutherford objevuje, že i jádro se skládá z kladných částeček - PROTONŮ
teprve v roce 1932 J. Chadwick objevuje další částici v jádře -NEUTRON