Tření, třecí síla

• jedeme-li na kole po vodorovné silnici, přestaneme šlapat, po určité době zastavíme
• pojedeme-li na lodičce po jezeře, přestaneme-li veslovat, opět po určité době zastavíme
• proč?
  • proti pohybu působí odporové síly, těchto sil je několik druhů, nás bude nyní zajímat síla třecí

Jev, při kterém vzniká třecí síla se nazývá tření.

Jak vzniká tření, jak vzniká třecí síla?

• každé těleso je na povrchu nějakým způsobem hrubé - drsné, žádné těleso není dokonale hladké
  • drsnost tělesa představují nepatrné nerovnosti povrchu - viz obr.
• pokud jsou položené dvě věci na sobě, jednotlivé nerovnosti do sebe "zapadají" a při pohybu musíme vynaložit určitou sílu, abychom překonali nárazy nerovností obou těles do sebe
• síla, která brání pohybu a působí proti směru pohybu se nazývá třecí síla
  • značí se F_t
  • působí ve styčných (stykových) plochách, tedy mezi tělesy - viz obr.

Třecí síla F_t působí ve styčných plochách proti směru pohybu tělesa.

Na čem závisí velikost třecí síly:

• ze skušenosti víme, že hladší povrchy těles po sobě lépe kloužou:, naopak u hrubých povrchů musíme vynaložit daleko větší sílu k jejich posunu
  • třecí síla závisí na drsnosti povrchů, čím hrubší, tím větší třecí síla
• pokud chceme např. posunout skříň, nejdříve ji vyklidíme, aby byla lehčí a lépe se sunula
  • třecí síla závisí na síle, kterou se dvě tělesa k sobě přitlačují - tzv. tlakové síle, čím větší tlaková síla, tím větší třecí síla

Na čem nezávisí velikost třecí síly:

• i přesto, že se to může zdát divné a odporovat "zdravému rozumu", velikost třecí síly nezávisí na ploše styčných ploch
  • při jinak stejných podmínkách (stejná tlaková síla a stejná drsnost povrchu) v případě menší plochy sice do sebe naráží méně nerovností, ale tlaková síla vyvolá mezi plochami větší tlak, nerovnosti se do sebe lépe zalačí  (lépe do sebe zapadnou) a na venek se to projeví stejnou třecí silou