Zatmění Měsíce a Slunce
Obecně:
- zatmění nastává, jsou-li Slunce, Země a Měsíc v jedné
přímce, resp. skoro v jedné přímce
- pokud bychom se koukali z boku, musí být ve vzájemném
zákrytu
Zatmění Měsíce:
- nastává při postavení těles Slunce - Země - Měsíc
- Měsíc se dostane do zemského stínu, je tedy zastíněn Zemí
- je viditelné z celé poloviny Země
- dokonce i z trochu víc než poloviny, a to díky rotaci
Země
Typy zatmění (viz obr.):
- polostínové zatmění (na obr. označeno 1)
- Měsíc vstoupí do zemského polostínu
- pokud bychom se koukali na Slunce z Měsíce,
neviděli bychom celé Slunce ale viděli bychom částečné zatmění Slunce
Zemí
- zatmění je většinou pozorovatelné pouze přístroji, naše
oko velmi mírné snížení jasnosti Měsíce není schopné detekovat
- zatmění může probíhat samostatně - Měsíc se odchyluje
už významněji od přímky Slunce - Země
- zatmění vždy předchází zatmění úplné nebo částečné
- úplné zatmění (na obr. označeno 3):
- Měsíc se dostane do zemského stínu, který ho postupně
zcela zakryje
- na Měsíci bychom pozorovali úplné zatmění Slunce
Zemí
- Měsíc vlivem lomu a rozkladu světla v zemské atmosféře
bývá mírně osvětlen červenou částí spektra světla, tedy i při zatmění
je vidět jako temně rudý
- částečné zatmění (na obr. označeno 2)
- předchází úplné zatmění
- Měsíc je částečně v plném stínu a částečně v
polostínu Země
- někdy probíhá samostatně bez úplné fáze
- v případě, že je Měsíc o něco více odchýlen od
přímky Slunce - Země
- částečné polostínové zatmění (na obr. označeno 4)
- Měsíc se pouze částí povrchu dotkne polostínu
- není vidět očima, zaregistrují ho pouze přístroje

- a takto vidíme jednotlivá zatmění ze Země:
- ve třetím obr. (částečné zatmění) může stín postupovat
z různých směrů (zdola, shora, ze strany)
Zatmění Slunce:
- nastává při postavení těles Slunce - Měsíc
- Země
- Měsíc se dostane mezi Zemi a Slunce, jeho stín dopadá na
část zemského povrchu
- je vidět jen z části osvětlené polokoule Země
Typy zatmění (viz obr.):
- částečné zatmění
- Měsíc zakryje pouze část Slunce
- zatmění může probíhat samostatně - Měsíc se odchyluje
už významněji z přímky Slunce - Země
- zatmění vždy předchází zatmění úplné či prstencové
- úplné zatmění
- na část Země dopadne plný stín Měsíce
- v daný okamžik má na Zemi stín Měsíce tvar kruhu o
průměru od nuly do cca 250 kilometrů
- jelikož se Měsíc pohybuje a Země rotuje, tento kruh se
pohybuje a na Zemi opisuje pás
- pás se nazývá pás totality
- na jednom místě Země je úplné zatmění vzácné, jen
výjimečně se opakuje s odstupem několika let
- např. v Praze bylo naposledy v době baroka v roce
1706 a příští
zatmění bude až v roce 2135, tedy za víc jak sto let
- okamžik úplného zatmění je krátký - od jednotek sekund
do maxi. 7,5 minut
- je při něm pozorována tzv. koróna, oblast zářícího
plynu v těsném okolí Slunce, která je jinak Sluncem přezářená

- prstencové zatmění
- platí pro něj totéž, co pro zatmění úplné
- Měsíc je ale příliš daleko od Země a nezakryje celé
Slunce, takže okolo Měsíce je vidět kraj Slunce, což připomíná prstýnek
- je mírně častější, než úplné, ale vzhledem k tomu, že
se Měsíc s každým rokem od Země nepatrně vzdaluje, bude čím dál, tím
častější, až jednou bude nastávat pouze toto zatmění a úplné zanikne
- hybridní zatmění
- velmi vzácné
- zatmění začíná jako
úplné, ale Měsíc je v hraniční vzdálenosti a v době zatmění se od Země
vzdálí natolik, že zatmění přejde v prstencové (nebo naopak)
- je dáno tím, že Měsíc se okolo Země pohybuje po
elipse a jeho vzdálenost se během jednoho oběhu mění v rozmezí 356
tisíc - 410 tisíc km
- a takto vidíme
jednotlivá zatmění ze Země:
- při úplném zatmění
je viditelná korona
- při částečném
zatmění může stín postupovat z různých směrů
- a na následujícím obrázku je, jak se stín v čase promítá na
Zemi
- první tři snímky ukazují různý postup úplného stínu po
Zemi, nebo oblasti s prstencovým zatměním
- přičemž, čím je širší pást totality (černá barva), tím
je Měsíc blíže Zemi a tím je širší i barva šedá - oblast, kde je vidět
pouze částečné zatmění, tyto oblasti mívají i jednotky tisíc km
- čtvrtý obrázek ukazuje hybridní zatmění, kdy přechází úplné
zatmění v prstencové
- na dalších obrázcích jsou ukázky, kudy prochází (procházel)
pás totality při zatměních Slunce, která budou (byla) nejbližší k ČR:
- všechny 4 obrázky převzaty ze stránky: http://xjubier.free.fr
- 11. 8. 1999 nejbližší úplné zatmění Slunce na mnoho
desetiletí, dotýkalo se téměř hranic ČR
- 12. 8. 2026 pro nás na dlouhou dobu nejbližší úplné zatměni
jdoucí centrálním Španělskem přes Barcelonu a končící na Baleárských
ostrovech
- Španělsko má v nadcházejícím desetiletí nevídané štěstí
na zatmění
- 2. 8. 2027 úplné zatmění jdoucí přes Gibraltar a úplný jih
Španělska a severem Afriky přes Egypt
- 26. 1. 2028 tentokrát prstencové zatmění a opět
Španělsko a jeho část od středního po jižní
