Zatmění Měsíce a Slunce

Obecně:

zatmění nastává, jsou-li Slunce, Země a Měsíc v jedné přímce, resp. skoro v jedné přímce
- pokud bychom se koukali z boku, musí být ve vzájemném zákrytu

Zatmění Měsíce:

nastává při postavení těles Slunce - Země - Měsíc
Měsíc se dostane do zemského stínu, je tedy zastíněn Zemí
je viditelné z celé poloviny Země
- dokonce i z trochu víc než poloviny, a to díky rotaci Země

Typy zatmění (viz obr.):

polostínové zatmění (na obr. označeno 1)
- Měsíc vstoupí do zemského polostínu
  - pokud bychom se koukali na Slunce z Měsíce, neviděli bychom celé Slunce ale viděli bychom částečné zatmění Slunce Zemí
- zatmění je většinou pozorovatelné pouze přístroji, naše oko velmi mírné snížení jasnosti Měsíce není schopné detekovat
- zatmění může probíhat samostatně - Měsíc se odchyluje už významněji od přímky Slunce - Země
- zatmění vždy předchází zatmění úplné nebo částečné
úplné zatmění (na obr. označeno 3):
- Měsíc se dostane do zemského stínu, který ho postupně zcela zakryje
  - na Měsíci bychom pozorovali úplné zatmění Slunce Zemí
- Měsíc vlivem lomu a rozkladu světla v zemské atmosféře bývá mírně osvětlen červenou částí spektra světla, tedy i při zatmění je vidět jako temně rudý
částečné zatmění (na obr. označeno 2)
- předchází úplné zatmění
  - Měsíc je částečně v plném stínu a částečně v polostínu Země
- někdy probíhá samostatně bez úplné fáze
  - v případě, že je Měsíc o něco více odchýlen od přímky Slunce - Země
částečné polostínové zatmění (na obr. označeno 4)
- Měsíc se pouze částí povrchu dotkne polostínu
  - není vidět očima, zaregistrují ho pouze přístroje

a takto vidíme jednotlivá zatmění ze Země:
- ve třetím obr. (částečné zatmění) může stín postupovat z různých směrů (zdola, shora, ze strany)

Zatmění Slunce:

Typy zatmění (viz obr.):

částečné zatmění
- Měsíc zakryje pouze část Slunce
- zatmění může probíhat samostatně - Měsíc se odchyluje už významněji z přímky Slunce - Země
- zatmění vždy předchází zatmění úplné či prstencové
úplné zatmění
- na část Země dopadne plný stín Měsíce
- v daný okamžik má na Zemi stín Měsíce tvar kruhu o průměru od nuly do cca 250 kilometrů
- jelikož se Měsíc pohybuje a Země rotuje, tento kruh se pohybuje a na Zemi opisuje pás
  - pás se nazývá pás totality
- na jednom místě Země je úplné zatmění vzácné, jen výjimečně se opakuje s odstupem několika let
  - např. v Praze bylo naposledy v době baroka v roce 1706 a příští zatmění bude až v roce 2135, tedy za víc jak sto let
- okamžik úplného zatmění je krátký - od jednotek sekund do maxi. 7,5 minut
- je při něm pozorována tzv. koróna, oblast zářícího plynu v těsném okolí Slunce, která je jinak Sluncem přezářená

prstencové zatmění
- platí pro něj totéž, co pro zatmění úplné
- Měsíc je ale příliš daleko od Země a nezakryje celé Slunce, takže okolo Měsíce je vidět kraj Slunce, což připomíná prstýnek
- je mírně častější, než úplné, ale vzhledem k tomu, že se Měsíc s každým rokem od Země nepatrně vzdaluje, bude čím dál, tím častější, až jednou bude nastávat pouze toto zatmění a úplné zanikne
  - za mnoho milionů let

hybridní zatmění
- velmi vzácné
- zatmění začíná jako úplné, ale Měsíc je v hraniční vzdálenosti a v době zatmění se od Země vzdálí natolik, že zatmění přejde v prstencové (nebo naopak)
  - je dáno tím, že Měsíc se okolo Země pohybuje po elipse a jeho vzdálenost se během jednoho oběhu mění v rozmezí 356 tisíc - 410 tisíc km
a takto vidíme jednotlivá zatmění ze Země:
- při úplném zatmění je viditelná korona
- při částečném zatmění může stín postupovat z různých směrů

a na následujícím obrázku je, jak se stín v čase promítá na Zemi
první tři snímky ukazují různý postup úplného stínu po Zemi, nebo oblasti s prstencovým zatměním
- přičemž, čím je širší pást totality (černá barva), tím je Měsíc blíže Zemi a tím je širší i barva šedá - oblast, kde je vidět pouze částečné zatmění, tyto oblasti mívají i jednotky tisíc km
čtvrtý obrázek ukazuje hybridní zatmění, kdy přechází úplné zatmění v prstencové

na dalších obrázcích jsou ukázky, kudy prochází (procházel) pás totality při zatměních Slunce, která budou (byla) nejbližší k ČR:

11. 8. 1999 nejbližší úplné zatmění Slunce na mnoho desetiletí, dotýkalo se téměř hranic ČR

12. 8. 2026 pro nás na dlouhou dobu nejbližší úplné zatměni jdoucí centrálním Španělskem přes Barcelonu a končící na Baleárských ostrovech

2. 8. 2027 úplné zatmění jdoucí přes Gibraltar a úplný jih Španělska a severem Afriky přes Egypt

26. 1. 2028 tentokrát prstencové zatmění a opět Španělsko a jeho část od středního po jižní