Archimédův zákon


Příklady:
  1. Naplníme mikroténový sáček vodou (viz obr.a)), pevně ho uzavřeme a vnoříme do nádoby s vodou (viz obr. b)), co nastane?
    1. jednak můžeme pozorovat, že v nádobě stoupne hladina vody, objem vody (označme Vk), o který hladina stoupla je stejný jako objem vody v mikroténovém sáčku (označme Vt)
      • mluvíme o tzv. vytlačeném objemu kapaliny (zkráceně: vytlačené kapalině)
    2. zjistíme, že po úplném ponoření se sáček s vodou vznáší ve vodě, která je v nádobě, tj. nestoupá ke hladině, ani neklesá ke dnu (hmotnost a objem sáčku jsou zanedbatelné)
    3. Proč? Zkusme následující úvahu:
  2. Fvz = Fgt
    Fgt = Fgk
    Fvz = Fgt = Fgk


  3. uděláme podobný pokus, jako v příkladu 1, ale umístíme na siloměr ocelové závaží, pozorujeme (viz obr.):
    1. váleček vytlačil stejný objem vody Vk, jako je jeho objem Vt
    2. siloměr ukáže nižší hodnotu síly, než je gravitační síla, kterou ukázal, byl-li váleček mimo vodu, a to přesně o vztlakovou sílu Fvz
    3. souvisí vztlaková síla Fvz nějak s objemem vytlčené kapaliny?
  4. Fvz = ρk . Vt . g
    Vt = Vk
    Fvz = ρk . Vt . g = ρk . Vk . g
    Fvz = ρk . Vt  . g = ρk . Vk . g = mg
    Fvz = ρk .Vt . g = ρk . Vk . g = mg = Fg
Archimédův zákon:

Na těleso ponořené do kapaliny působí svisle vzhůru vztlaková síla, která je stejně velká jako gravitační síla působící na kapalinu stejného objemu, jako je objem ponořené části tělesa.
Fvz = ρk . V . g,
kde V je objem ponořené části tělesa a zároveň objem vytlačené kapaliny.