Hydrostatická tlaková síla, hydrostatický tlak
(účinky gravitační síly
na kapalinu)
Hydrostatická tlaková síla:
- všeobecně je známo, že se člověk nemůže potopit v moři do
libovolné hloubky, byť by měl obrovské zásoby kyslíku
- čím se potápí hlouběji, tím pociťuje větší tlak vody na své
tělo
- čím je to způsobeno?
Zkusme následující pokusy:
- uřízneme dno i vršek dvou stejných PET láhví (ideálně
pevnějších) (vznikne
válec)
- místo původního dna připevníme pevně tenkou pružnější
blánu
- postupně do obou nádob nalijeme vodu a líh (viz obr.), a
to:
- nejdříve do obou nádob nalijeme vodu, přičemž do druhé
nalijeme menší množství vody
- pak do jedné nádoby nalijeme vodu a do druhé líh, vždy
stejné množství
- Výsledek:
- dojde k protlačení blány, které je
způsobeno působením gravitační síly na danou látku, látka pak stejnou
silou tlačí na dno (pružnou blánu)
- pokud je v obou nádobách voda, ale v jedné méně,
protlačení je v ní menší - gravitační síla působící na kapalinu je
menší (viz 1. obr.)
- pokud je v jedné nádobě voda a v druhé líh je oproti
vodě
při stejném objemu protlačení menší, jelikož má menší
hustotu a tudíž na něj působí menší gravitační síla
- Sílu, kterou látka tlačí na dno můžeme vypočítat
následovně:
- Na dno tlačí síla F,
která je stejná, jako gravitační síla působící na kapalinu:
F = Fg = m.g
- hmotnost kapaliny lze určit z hustoty a objemu kapaliny:
m = ρ.V
- a objem V
pravidelného tělesa je dán plochou podstavy S krát jeho výškou h -
tedy výškou kapaliny nad dnem, neboli hloubkou dna pod hladinou kapaliny
V = S.h
F = m.g = ρ.V.g = ρ.S.h.g
- a tuto sílu pak nazýváme hydrostatickou
tlakovou silou a značíme Fh
Fh
= ρShg
Hydrostatický tlak:
- již dříve jsme odvodili tlak, jako sílu F, která působí na
plochu S:
- po dosazení hydrostatické síly za sílu F a úpravě vztahu
získáme hydrostatický tlak:
Hydrostatický tlak je
vyvolaný hydrostatickou tlakovou silou, roste podobně s hloubkou a
zároveň čím je větší hustota kapaliny, tím je větší:
ph
= ρhg
Spojené nádoby:
- pomocí hydrostatického tlaku lze vysvětlit i princip
spojených nádob:
- pokud do spojených nádob (obrázek a)) nalijeme
tekutinu, ve
všech ramenech se ustálí ve stejné výši
- hydrostatický tlak u dna závisí pouze na hustotě
kapaliny
(ta je všude stejná) a výšce h
- pokud by tedy v některém ramenu byla výška hladiny
vyšší,
byl by i vyšší hydrostatický tlak a kapalina z tohoto ramena by nutně
vytlačila hladiny v ostatních ramenech,dokud by se tlak nesrovnal a
výška by tedy nebyla stejná
- pokud nádoby mírně nakloníme (obrázek b)) dojde opět ve
všech ramenech k vyrovnání tlaku a hladina se ustálí ve vodorovné rovině
- použití:
- konev
- detekce výšky vodní hladiny v hlavní nádobě (např.
některé varné konvice), nádrže
- vodováha na stavbách
