Výpočet tepla
Strana této prezentace o měrné
tepelné kapacitě začíná teorií, na čem závisí velikost
předaného tepla při tepelné výměně, nyní odvodíme i početně:
Množství předaného tepla Q
je přímo úměrné:
- hmotnosti tělesa m
- rozdílu konečné teploty t
a počáteční teploty t0
- materiálu, ze kterého se látka skládá, tedy měrné teplné
kapacitě c
Vyjádříme-li tyto závislosti v rovnici, vychází:
Q
= mc(t - t0)
Příklady:
1. Jaké teplo přijmě měděná cihla o hmotnosti 10 kg, ohřeje-li se z
teploty 20 °C na teplotu 120 °C? Měrná tepelná kapacita mědi je 383.
m
= 10 kg
c = 383 
t0
= 20 °C
t = 120 °C
Q = ? J
Q = mc(t - t0) = 10 · 383 · (120
- 20) J = 383 000 J
2. Využijeme výsledku z
předchozího příkladu a zjistíme, na jakou teplotu by se ohřála voda o
hmotnosti 10 kg a teplotě 20 °C, kdyby přijala stejné teplo, jako měď v
předchozím příkladě, tj. 383 000 J. Měrná tepelná kapacita vody je 4187.
m
= 10 kg
Q =
383 000 J
c = 4187 
t0
= 20 °C
t = ? °C
Vyjdeme ze vztahu pro výpočet tepla a určíme
rozdíl teplot, o který se voda ohřeje:
Q = mc(t - t0)

t - t0
=
9,14 °C
t = (9,14+t0)
°C = (9,14 + 20) °C = 29,14 °C
Z výsledku je vidět, že
zatímco měděná cihla o hmotnosti 10 kg se při přijmutí tepla 383 000
J ohřála o 100 °C, stejně těžká voda (odpovídá 10 litrům) se
ohřeje jen o 9,14 °C. Viz "Důsledky"
pod 3. příkladem.
3. Do vody o teplotě 20 °C a hmotnosti 1 kg vložíme rozpálený
železný hranol o teplotě 200 °C. Po vyrovnání teplot jsme naměřili
výslednou teplotu 40 °C. Určete hmotnost železného hranolu.
m1
= 1 kg
c1
= 4187
c2
= 452
t1
= 20 °C
t2
= 200 °C
t = 40 °C
m2
= ? kg
Vyjdeme ze vztahu pro výpočet tepla a určíme jaké teplo
přijala od hranolu voda, když se ohřála z 20 °C na 40 °C:
Q = m1c1(t
- t1) = 1 · 4187 · (40
- 20) J = 83 740 J
Toto teplo musel odevzdat
hranol vodě, když se ochladil z teploty 200 °C na teplotu 40 °C.
Ze vtahu
Q = m2c2(t2
- t)
pak můžeme již vyjádřit
hmotnost hranolu a následně ji vypočítat:
Důsledky:
- hodnota měrné tepelné kapacity zároveň vypovídá o tom,
kolik tepla je schopna daná látka akumulovat a pak postupně při
ochlazování uvolňovat
- pro většinu kovů je měrná tepelná kapacita velmi
nízká
- kovy příliš teplo neakumulují a také se rychle ochlazují i
ohřívají
- 1 kg kovu potřebuje pouze několik desítek až
stovek
joulů, aby se ohřál o 1 °C (olovo 129 J, měď 383 J, ocel 450 J, hliník
896 J, ten už ji má na běžné kovy poměrně vysokou)
- z běžných látek má největší měrnou tepelnou kapacitu
voda, která je mnohonásobně větší než většina kovů
- 1 kg vody potřebuje na ohřátí o 1 °C 4187 J
- voda proto velmi dobře akumuluje teplo, což umožňuje
udržovat na zemi přijatelnou hodnotu teploty a klimatu
- v místech na zemi, která jsou blízko moře a mají
mnoho řek a jezer kolísá denní teplota výrazně méně (např. Evropa)
- v místech, která jsou dále od moře a navíc v nich
chybí voda (pouště) může ve dne být i přes 50 °C a v noci může mrznout
a teplota klesat pod 0 °C
- voda, která se ohřeje v oceánu tropickém pásmu,
se
může dostat i do mírného pásu (např. Golfský proud), aniž by se příliš
ochladila
- voda v rybnících i jezerech se v létě při při
několika denním chladnu příliš neochladí
- chladné podzimní období obvykle nezačíná s
astronomickým podzimem (22. září) - voda z ohřátých jezer, řek a moří
ochlazuje pomalu a ohřívá atmosféru
- naopak teplé jarní počasí začíná také později než
astronomické jaro (20. března), ohřátá atmosféra Sluncem ohřívá vodu v
řekách, jezerech, mořích a tím se ochlazuje
