Proč se tělesa při tření zahřívají

Příklady:

1. přitlačíme-li k sobě dlaně a třeme-li je, cítíme, jak se zvedá jejich teplota
2. pokud nešikovně při šplhu sjedeme po tyči, či provaze, spálíme si ruce
3. pokud si po brzdění na kole sáhneme na ráfek kola, zjistíme, že je horký
4. ohýbáme-li drát, roste jeho teplota v místě ohybu
5. pumpujeme-li míč, nebo kolo, roste teplota plynu
6. apod.

Proč?

• při pohybu jedno tělesa po tělese druhém (tření - příklady 1.-3.) narážejí nerovnosti povrchu jednoho tělesa do nerovností povrchu druhého tělesa, čímž se navzájem deformují, obrušují apod.
  • tím se mění poloha a vzájemné silové působení částic, z kterých je těleso tvořeno
  • zároveň dochází ke změně rychlosti pohybu částic
  • tím stoupne vnitřní energie tělasa, která se navenek projeví vzrůstem teploty
• při ohýbání drátu (příklad 4.) dochází v místě ohybu směrem dovnitř ohybu ke stlačení částic, směrem ven k oddálení částich
  • částice nejenže mění polohu, ale zároveň i mění rychlost pohybu
    • opět nám roste vnitřní energie, což se zase projeví růstem teploty
• při stlačování plynu (příklad 5.) dochází k výrazné změně poloh částic
  • v nestlačeném plynu jsou částice "daleko" od sebe, při stlačení se výrazně přibližují
  • tím se mění jejich vzájemná poloha a silové působení a v závislosti na jiné poloze a silovém působení i rychlost jejich pohybu
    • znovu roste vnitřní enegie a tedy i teplota plynu