Tuhnutí

• je opačný děj k tání
  • např. voda se mění v led

Fyzikální průběh:

• je v podstatě opačný k tání
• máme např. vodu o teplotě 20 °C
• vodě musíme odebrat teplo tak, aby dosáhla teploty tuhnutí, která je rovna teplotě tání
• odebrané teplo je rovno teplu, které bychom potřebovali na ohřátí vody z teploty tání na teplotu 20 °C
• pokud dále odebíráme teplo po dosažení teploty tuhnutí, voda se začne měnit v pevnou látku (led)
• po dobu tuhnutí se teplota látky nemění
• pokud odebíráme teplo i po přeměně večkeré vody v led, začne klesat teplota ledu

Fyzikální vysvětlení:

• ochlezujeme-li kapalinu (vodu), částice snižují svůj pohyb
• při dosažení teploty tuhnutí se částice pohybují s tak malou energií, že dochází k jejich postupnému zachytávání do mřížky
• veškeré teplo, které při tuhnutí odebíráme, snižuje energii částic a tím umožní vznik mřížky v celém objemu
• jakmile vznikne mřížka a odebíráme dále teplo, částice v mřížce postupně zpomalují kmitání, tím pak pevná látka snižuje teplotu
• teplo, které musíme odebrat, aby látka ztuhla nazýváme SKUPENSKÉ TEPLO TUHNUTÍ, značíme L_t
  • skupenské teplo tuhnutí je u totožné látky stejné hmotnosti látky rovno skupenskému teplu tání
• skupenské teplo tuhnutí závisí na hmotnosti látky m, která má ztuhnout
  • čím větší hmotnost, tím více tepla musíme odebrat
    • litru vody stačí odebrat málo tepla, Lipenské přehradě musíme odebrat výrezně více tepla, aby zamrzla
• zavádíme proto MĚRNÉ SKUPENSKÉ TEPLO TUHNUTÍ l_t, které je vztaženo na hmotnost 1 kg (jeho velikost se rovná měrnému skupenskému teplu tání téže látky

Měrné skupenské teplo tuhnutí vyjadřuje množství tepla, které musíme odebrat 1 kg látky, aby ztuhla.
Jednotka: .

• celkové skupenské teplo tuhnutí pak vypočteme tak, že hmotnost látky m vynásobíme měrným skupenským teplem tuhnutí l_t