Vypařování, var

• jsou změny skupenství kapaliny v plyn
  • např. voda se mění v páru

Fyzikální průběh (viz graf):

• nalijeme studenou vodu do nádoby a vložíme do vody teploměr
• vodu začneme zahřívat, tj. začneme ji dodávat teplo
• můžeme pozorovat, že z vody začne stoupat pára
  • nastalo VYPAŘOVÁNÍ
• pokud budeme stále dodávat teplo, začnou se tvořit při teplotě cca 100 °C uprostřed vody bublinky, které unikají směrem vzhůru z kapaliny
  • voda vře
  • nastal VAR
• • dosáhli jsme TEPLOTY VARU
• dodáváme-li dále teplo, teplota již nestoupá, ale můžeme pozorovat, že voda vře až do okamžiku, než se veškerá voda změní v páru
• pokud nadále dodáváme teplo, začne se pára ohřívat a její teplota začne růst
• • pozn.: doba varu je oproti skutečnosti výrazně zkrácena - graf by byl ve skutečnosti velmi roztáhlý

• fyzikální vysvětlení:
  • ohříváme-li kapalinu (voda), částice se pohybují tím rychleji, čím je vyšší teplota
  • pokud se velmi rychlá částice dostane na povrch kapaliny, může mít takovou energii, že se v kapalině neudrží a opustí ji
    • nastává vypařování)
  • při dosažení teploty varu mají částice tak velkou rychlost, že i uprostřed kapaliny vznikají oblasti plynu (bulinky)
• teplo, které musíme dodat na to, aby se kapalina vypařila nazýváme SKUPENSKÉ TEPLO VYPAŘOVÁNÍ, značíme L_v
• skupenské teplo vypařování závisí na hmotnosti látky m, která se má vypařit
  • čím větší hmotnost, tím více tepla musíme dodat
    • skleničce vody stačí malé teplo, velké hluboké louži musíme dodat velké teplo, aby se vypařila
• zavádíme proto MĚRNÉ SKUPENSKÉ TEPLO VYPAŘOVÁNÍ l_v, které je vztaženo na hmotnost 1 kg

Měrné skupenské teplo vypařování vyjadřuje množství tepla potřebného k vypaření 1 kg látky.
Jednotka: .

• celkové skupenské teplo vypařování pak vypočteme tak, že hmotnost látky m vynásobíme měrným skupenským teplem vypařování l_v

• měrné skupenské teplo vypařování závisí na teplotě kapaliny
  • s rostoucí teplotou kapaliny klesá
    • např. voda
      • >při 0 °C je lv = 2,51
      • při teplotě 100 °C je lv = 2,26&

Základní rozdíly mezi vypařováním a varem:

• vypařování:
  • nastává za každé teploty kapaliny
    • např. louže vyschne i za teploty 1 °C
  • nastává pouze z povrchu (hladiny) kapaliny
• var:
  • nastává při teplotě varu dané kapaliny
    • teplota varu je velmi závislá na okolním tlaku vzduchu
      • s klesajícím tlakem klesá
      • např. voda vře u hladiny moře za normálního tlaku za teploty 100 °C
      • vysoko v horách teplota varu je výrazně nižší
  • je vypařování z celého objemu kapaliny

Jak lze urychlit vypařování:

• zvětšením povrchu kapaliny
• např. louži rozetřeme (rozmeteme smetákem) tak, aby měla větší povrch
• zvýšením teploty
• při vyšší teplotě se odpaří kapalina ychleji
• odstraňování vypařené kapaliny od povrchu kapaliny
• vzduch je schopen pojmout pouze určité množství vypařené kapaliny, odstraněním této kapaliny zvšujeme rychlost odpařováné
• prádlo uschne rychleji na větru, než v místnosti